Měli jsme lákavou nabídku - krásné a pohodlné bohošaty z Číny. Ale ani ty nejkrásnější šaty nemůžou být důležitější než lidská důstojnost. Není nám jedno, kde a jak zboží vzniká.
Nabídka, která se odmítá
Nabídka byla lákavá - z jedné čínské "továrny" nám přišly vzorky šatů a tunik. Materiál příjemný, lehký. Kvalita práce strojově přesná a čistá. Střihy hezké, barvy syté a stálé. Zkrátka všechny šaty se jevily jako dokonalé. Navíc bychom vám je mohli nabídnout i za zajímavou cenu. Z obchodního hlediska se tato nabídka jevila jako jednoznačně pro všechny výhodná.
Ale úplně pro všechny výhodná není. Není výhodná pro lidi, kteří pracují ohnutí více jak 12 hodin denně, aby takové šaty ušili. Lidé, kteří nemají nárok na stížnosti. Nikdo nemůže být šťastný v šatech, když jsou ušity se smutkem.
A proto jsme jasně a navždy řekli těmto i jiným podobným výrobcům NE!
Trváme na dobrých podmínkách při výrobě
Takové továrny samozřejmě najdete i v Indii, Nepálu, Vietnamu... Naše srdce je ale blíže drobným a rodinným dílnám v zaprášených koutech Indie a Nepálu. Přestože ani tam mnohdy nebývají podmínky práce z našeho (evropského) pohledu zrovna ideální, lidé dělají svoji práci rádi. Mohou si povídat, zpívat, pít čaj a nemusí být ve stresu, že za ušití jednoho křivého švu nedostanou zaplaceno. Je sympatické, když se někdy na zabalených kalhotech objeví flek od jídla - to znamená, že ten, kdo ty kalhoty ušil, se také svobodně a dobře najedl.
Veškeré zboží, které dovážíme, dělají skuteční lidé. A mají možnost to nedělat.
